• Zařízení je tvořeno aerotermním reaktorem a tepelným výměníkem.
• Pracuje s neodvodněným kalem s obsahem sušiny 4 až 6 %.
• Surový kal je předehříván v tepelném výměníku kal /kal s využitím rekuperace tepla.
• Před vstupem do mezofilní vyhnívací nádrže je kal zchlazen v tepelném výměníku.
• Ve vyhnívací nádrži vzniká energeticky bohatý bioplyn.
• Spalováním bioplynu v kogenerační jednotce je možno získat elektrickou energii a teplo.
• Celkově je odbouráno > 50% organické hmoty kalu, z toho 5 až 10 % v aerobním stupni.
• Teplota dosažená v reaktoru zaručuje při určité době zdržení devitalizaci patogenních mikroorganismů.
• Zařízení může pracovat jako jednostupňové, bez produkce bioplynu.
• Zařízení může pracovat jako duální, kde je předstupňem pro mezofilní proces s produkcí bioplynu.

Při aplikaci metody aerotermní stabilizace a hygienizace je tepelná energie pro ohřev získávána exotermní reakcí v aerobním reaktoru, kde se odbourá 5 až 10 % organické hmoty kalů. Dalším zdrojem energie pro krytí tepelných ztrát je horká voda (80/72 °C) dodávaná do topného pláště reaktoru z plynové či jiné kotelny, případně z kogenerační jednotky (je-li naistalována). Stabilizace je dokončena v anaerobním stupni (před vstupem je kal zchlazen ve výměníku), kde se téměř všechna zbývající organická hmota přemění na energeticky bohatý bioplyn.

Předností této duální technologie jsou výrazně menší nároky na kapacitu mezofilních vyhnívacích nádrží, které také již není nutno vytápět, a nízký obsah sulfanu v bioplynu, který již není běžně potřeba před spalováním odsiřovat.

V případech, kde není uvažována produkce bioplynu, odpadá instalace mezofilních vyhnívacích nádrží. Cely proces stabilizace odbouráním organické složky kalu i proces hygienizace proběhne pouze jednostupňově v aerotermním reaktoru při prodloužené době zdržení.

Teplota v aerobním reaktoru nad 60 °C zaručuje již při několikahodinové zádrži devitalizaci patogenních mikroorganismů (včetně salmonely), vajíček lidských i zvířecích cizopasníků i semen rostlinných plevelů obsažených v kalu.

		Schéma zařízení AEROTHERM

Přednosti metody AEROTHERM

• zařízení je provozně ověřeno včetně osvědčeného tepelného výměníků kal/kal odolnému proti zanášení a je schopné pružně reagovat na změny množství vstupujícího kalu
• upravovaný kal je během procesu v reaktoru nejen hygienizován, ale je také příznivě fyzikálně a enzymaticky připraven pro další zpracování (produkce bioplynu, zahušťování)
• pro menší ČOV může AEROTHERM plnit funkci stabilizace a hygienizace kalu i bez produkce bioplynu
• spotřeba energie přiváděné z vnějšku je nízká a při produkci bioplynu je celková energetická bilance ještě přebytková
• redukce obsahu sušiny v kalu 0 > 50 % snižuje požadavky na skladovací prostory i náklady na dopravu kalů z ČOV
• odpadní vzduch z procesu je před vypouštěním do ovzduší zbaven zápachu v pachovém filtru
• proces je řízen elektronicky a nevyžaduje trvalou obsluhu

Energetická náročnost

• Energie pro ohřev kalu je částečně získávána z exotermní reakce v reaktoru.
• Tepelné ztráty jsou pokrývány topnou vodou příváděnou do topného pláště reaktoru.
• Při produkci bioplynu je zařízení energeticky téměř po celý rok soběstačné.

Vybrané reference

Metoda AEROTHERM je úspěšně provozována na více než stovce ČOV v západní Evropě. V ČR byla první referenční stavba uvedena do provozu v roce 1996 v ČOV Bystřice pod Hostýnem. Další aplikace je úspěšně provozována v ČOV Třebíč od počátku roku 2003.

Dvoukomorový výměník před expedicí		Nádoba reaktoru s duplikátorovým pláštěm

Seznam vybraných aplikací

• ČOV Bystřice pod Hostýnem
• ČOV Schwab München, Německo
• ČOV Guldenfingen, Německo
• ČOV Dillingen, Německo
• ČOV Mittleres Emmental, Švýcarsko
• ČOV Třebíč, ČR - zkušební provoz

Technologické schéma